70. let výročí UNESCO
UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation)
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.
70. let od jeho založení.
Přírodní a kulturní dědictví.
V České republice najdeme dvanáct českých divů světa (kulturní památky) zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Označení památky emblémem Světového dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje: „Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je našim společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech - národů světa."
UNESCO památky
- Český Krumlov - historické centrum
- Praha - historické centrum
- Telč - historické centrum
- Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na zelené hoře
- Kutná hora - historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
- Lednicko-valtický areál
- Holašovice - Vesnická rezervace
- Kroměříž - Zahrady a zámek
- Litomyšl - Zámek a zámecký areál
- Olomouc - Sloup Nejsvětější trojice
- Brno - Vila Tugendhat
- Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa
Nehmotné kulturní dědictví
- Slovácký verbuňk (zapsáno v roce 2005)
- Masopust (zapsáno v roce 2010)
- Sokolnictví (zapsáno v roce 2010)
- Jízda králů (zapsáno v roce 2011)
Přírodní dědictví
V rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra (M&B), zahájeného v roce 1970, je vytvoření vědecké základny pro rozumné využívání a ochranu zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a prostředím.
Těžištěm uplatnění inovativního přístupu k udržitelnému rozvoji jsou biosférické rezervace. Jsou to reprezentativní ekologické oblasti, které kromě významných rostlinných a živočišných populací obsahují též příklady harmonických vztahů mezi prostředím a obyvatelstvem žijícím na jejich území.
Po čtyřiceti letech od vyhlášení prvních biosférických rezervací zahrnuje jejich Světová síť 669 oblastí ve 120 zemích. Šestnáct BR je přeshraničních. V České republice je biosférických rezervací šest. Biosférické rezervace Třeboňsko a Křivoklátsko (vyhlášeny 1977), Šumava (1990), bilaterální česko-polská Krkonoše/Karkonosze (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003).
Biosférické rezervace mají tři hlavní funkce:
1) chránit na svém území biologickou a kulturní různorodost, tj. kulturní a přírodní dědictví,
2) být vzorovým příkladem správného hospodaření v krajině a poskytovat experi-mentální plochy pro trvale udržitelný rozvoj,
3) být oblastmi, ve kterých probíhá intenzivní výzkum, monitoring životního prostředí a vzdělávání a výchova obyvatel.
Zdroj: http://www.unesco-czech.cz/; mzv.cz
